LADISLAV DVOŘÁK

básník a prozaik

Ladislav Dvořák

aaaaaaaaaaaaaa

DOMŮ

ŽIVOTOPIS

DÍLO

FOTOGALERIE

STALO SE

ODKAZY

KONTAKTY


ZPĚT

JDU V SOBĚ

Jdu v sobě,
v sobě šlapu,
směru si vědom snad,
cíle nevědom.

Jdu, jdu
s myšlenkou kamsi jít,
kamsi vpřed, kamsi zpět,
prostě donucený rázovat
asi v témž rytmu, jak mi bije
v tepnách krev.

Či co,
co mě to kam žene.
Mám bezpochyby do vnitřností,
hluboko do útrob
až k mozku
nohy prodloužené.

A zvláštní,
přesně jak to ve snu bývá:
z místa se nelze hnout,
cesta neubývá,
dřív jsem si myslel,
že to chce pouze procitnout.
Teď vím, jsem strom,
jsem strom, jsem strom
rostoucí z kůry mozkové,
navždycky do ní zasazený,
ona je jediná má rodná zem.
Tam pod kořeny nestvořený,
předstvořený jsem.

Jsem strom, jsem strom,
strom, který v sobě kráčí.
A když jdu,
to strom své větve rozeklané
ve větru rozkývá a kývá
a kývá, jak jdu, jak šlapu
v krajině nepoznané,
jež jediná je má,
má šedá kůra mozková.


ZPĚT